Feeling Blue*

   Včera jsem koukala na Přátele a strašně se smála, když Chandler přišel po měsíci "nechození" do fitka s tím, že si zruší permici a vnadná slečna v trikotu s velkým výstřihem (jakožto zaměstnankyně toho fitka) ho opět (pokolikáté už?!?) přesvědčila, aby si koupil permici i na další měsíc. Jak jsou zi muži jednoduší. Takové "laciné triky" a oni se nechají nachytat .. Bože,  Bože....

   Ale tohle nebyl jen výmysl scénáristy. Podobné praktiky preferují i některé firmy v Čechách. Například můj kamarád Honzík, který si vychytrale nechal zavést telefon od UPC na půl roku zdarma a ejhle oni mu hbitě zaúčtovali i měsíc následující, kdy už to měl odhlášené. Rudý vzteky běžel na UPC a tam ho poslali na jakési reklamační oddělení, kde byla slečna s výstřihem až k pupíku, která pravidelně navštěvovala jak solárium, tak fitnes a s očima raněné laně se začala omlouvat. Kamarád možná i na chvíli zapomněl proč si přišel stěžovat :) ... jak jsou ti muži hloupí, takové "laciné triky".       

    Ehm, tedy, musím přiznat, že nejen muži. Dneska jsem si vyšla o polední pauze na Hlavní třídu u nás na Kladně. Má peněženka ukrývala velkou papírovou bankovku, kterou si schovávám na náhradní díly k autu a nějaké drobné ... cca 35 Kč. Už jsem si v duchu představovala sýr v housce od místního stánku nebo 2 domácí bramboráky které se budou lesknout na papírovém tácku :)  A náhle jsem HO uviděla. Stál tam s košíčkem se svíčkami a jeho blond vlasy se s dopadem slunce měnily v ryzí zlato. Anděl slétl na zem. A blížil se přímo ke mně. Mozek se mi na chvíli dostal z endorfínové euforie a pomyslela jsem si že je to další z těch otrapů co vybírají peníze na charitu, kam se ovšem dle mého dostane jen velmi malá část z toho co vyberou a Bůh ví jestli vůbec nějaká část ... Ale anděl na mě upřel své pomněnkově modré oči a endorfiny opět mozek vyřadily z provozu :) Ještě jsem se pokusila o jeden marný pokus uniknout andělovi a býti chvíli neviditelná a počítat dlaždice na zámkové dlažbě a poslouchat mp3-přehrávač obzvláště zaujatě. ... Ale anděl přišel až ke mně a povídá:"Dobrý den krásná slečno!" (a heleme se, anděl blbě vidí, problesklo mi hlavou :) "Nechtěla byste přispět koupí svíčky na postižené děti?" .. Mozek křičí: "Řekni nééééé !!!" Ale jeho pomněnkové oči mě odzbrojily podruhé. Ještě mě napadla trapná výmluva, že nemám peníze, ale tomu Kristovu poslovi s modrýma očima až do duše přece nemůžu lhát! Řekla jsem tedy skoro nadšeným hlasem:" Ale to víte že chci !!!" A za chvíli už jsem si v duchu nadávala, že kvůli andělovi teď nemám na oběd a bramborák si tak leda můžu prohlídnout na obrázkuu u stánku :)

     Ale ne, řekla jsem si přece nepudu zpátky bez oběda. takže jsem se vydala k Sindibádovi pro gyros a u pultu stál klučina který měl modré oči jako anděl :))) ale ten už po mě naštěstí nechtěl žádný příspěvek na charitu, ale udělal mi božský oběd :)  No a já už jen doufám, že příště zase nepotkám blonďatého pětatřicátníka s pomněnkovýma očima - protože konkrétně toho dnešního už jsem potkala nejméně potřetí, takže dneska jsem pálila v  bioobchůdku už třetí svíčku od něj :) .. ale krásně voní a já mám pocit že jsme přispěla na dobrou věc a zprostředkoval mi to posel přímo z nebe .. který si snad za ty peníze nekoupí porno časák :D i když, kdyby mu udělal dobře proč ne :D Ach jo, jak jsou ty ženy hloupé, naletět na tak "laciné triky"...